Na rozdíl od dnešní doby, byly popravy ve starověku něco zcela standartního. V mnoha zemích šlo o velkou podívanou, kdy se sešlo téměř celé město, aby se mohli podívat na konec života odsouzeného. Provinění, za které jste mohli být popraveni, byla různá. Zabití, zrada a někdy stačila i třeba jen prostá krádež jídla. Způsoby poprav se lišili napříč světem. Podíváme se na ty nejvíce šokující, u kterých nebudete věřit, že skutečně existovali.

Zazdění

Tato metoda popravy se s oblibou používala ve starověkém Římě a popravovali se tak jak muži, tak ženy. Nebyla to žádná krvavá podívaná, ale jen ta představa musí v každém vyvolat pocit naprosté úzkosti. Odsouzený nebo odsouzená se zazdili do malé místnosti, kde pomalu umírali žízní a hladem. Někdy, pro zvýšení utrpení, byli připoutáni a kousek od nich byl dán džbán s vodou a talíř s jídlem, ale tak, aby na něj nedosáhli.

Poprava krysou

V Persii se velmi ujal odporný způsob popravy, který přinesl nešťastníkovi obrovská utrpení. Na jeho břicho se umístila hladová krysa, která byla z vrchu zakrytá klíckou, aby nemohla utéct. Poté se začala klec z vrchu zahřívat ohněm. Krysa, která neměla kam utéct, si vybrala jedinou cestu, kterou měla volnou, a to do břicha odsouzeného. Zaživa se prokousávala jeho vnitřnostmi a hledala cestu ven. Smrt nepřišla hned a nešťastník si bolest uvědomoval až do poslední chvíle.

Rozřezání

V zemích dnešní Evropy byl oblíbený způsob popravy rozřezání pilou na dvě půlky. Už to zní hrozně, ale samotné provedení bylo ještě horší. Odsouzený byl zavěšený hlavou dolů, aby měl do svého mozku dostatečný přísun krve. To zajistilo, že jen tak neomdlel bolestí a často si toto děsivé mučení vytrpěl při vědomí až do doby, než pila zasáhla některé životně důležité orgány. Začínalo se řezat v rozkroku, zatímco za pilu tahali střídavě dva muži a řezalo se výše a výše, dokud odsouzeného nerozdělili na dvě poloviny.